Zavlažování golfových hřišť

Projektování, realizace a servis automatických závlahových systém na golfových hřištích:

Golf patří v celosvětovém měřítku k nejrozšířenějším sportům a i u nás se těší stále větší popularitě. Zvyšuje se počet nově budovaných golfových hřišť, golfových akademií a tréninkových areálů a i na stávajících hřištích se intenzivně pracuje na zvyšování kvality hracích ploch. Výkoný a spolehlivých závlahový systém je pro golfové hřiště téměř nezbytný.

Pod pojmem zavlažovací systém golfového hřiště je si nutno představit podzemní systém trubních a kabelových vedení, výsuvných postřikovačů a elektroventilů s ovládacími dekodéry. Ve většině případů je takový systém ovládán centrálně pomocí osobního počítače.

Spoluprácujeme s předními výrobci komponentů automatických závlah. Předně s firmou Hunter, ale také i s firmami  RainBird a Toro, kteří mají ve svém výrobním programu ucelené řady produktů přímo určené pro golfová hřiště. Jedná se produkty nejvyšší kvality, které se vyznačují vysokou spolehlivostí. Od postřikovačů až po centrální ovládácí systémy celé závlahy na PC.

Nabízíme vypracování předběžných návrhů a studií, které povedou k nalezení nejlepšího řešení pro zavlažovaní Vašho golfového hřiště. Samozřejmě jsme připraveni připravit a zajistit veškerou projektovou dokumentaci

Plánování

Na úvodní jednání, které preferujeme přímo na Vašem golfovém hřišti, si připravte podklady, z kterých je třeba vycházet při plánování komplexního technického řešení celého systému: Master Plan (situační výkres s jamkami) v měřítku s uvedením světových stran, vrstevnicový plán hřiště, popř. základní výškové poměry na hřišti, informace o zdroji vody (např. umístění, vydatnost či objem retenční nádrže), umístění zdroje el. energie a příkon, který je k dispozici. Pokud se hřiště nachází v lokalitě s výrazným vlivem větru, je dobré zjistit převládající směr větru. Je dobré si udělat základní představu, co a jak budete chtít na hřišti zavlažovat.

Greeny

Green patří z hlediska závlahy k nejcitlivějším plochám s ohledem na vysokou propustnost konstrukce greenu, výšku sečení a důležitosti z hlediska hry. Vždyť většina golfových hřišť je kvalitativně hodnocena hráči právě podle kvality greenu. Greenové postřikovače, tzv. golfové řady jsou typické zejména maximální efektivní distribucí vody v celé délce dostřiku. Provozně je výhodné zvolit postřikovače, které umožňují demontáž všech podstatných částí svrchu bez nutnosti kopat kolem postřikovače. Greenové postřikovače mají většinou poloměr dostřiku 21 – 22 m při optimálním pracovním tlaku 4,5 – 5 Bar. Pro extrémně velké greeny se používají postřikovače s dostřikem až 28 m, které mají pracovní tlak kolem 5,5 – 6 Bar. Standardním doplňkem je hadicová přípojka pro doplňkové zavlažování a zazimování systému. Níže jsou uvedeny dvě základní konfigurace, rozmístění postřikovačů:

Odpaliště (TEE)

Odpaliště je dalším důležitým herním prvkem golfového hřiště. I zde je prioritou rovnoměrné pokrytí plochy, svahy a okolí jsou většiou zavlažovány přesřikem. Kvalitní zavlažovací systém je na odpolišti zejména proto, aby se dosáhlo maximální odolnosti povrchu proti poškození a současně vysoké schopnosti rychlé regenerace. Taktéž na odpališti se využívá postřikovačů, které umožňuje demontáž všech podstatných částí svrchu bez nutnosti kopat kolem postřikovače. Postřikovače mají vytšinou poloměr dostřiku kolem 12 – 15 m při optimálním pracovním tlaku 4,0 – 4,5 Bar. U odpaliště se stejně jako u greenu často instalují hadicové přípojky pro doplňkové zavlažování a zazimování systému.

Ferveje, vstupy na greeny a rafy

V posledních několika letech je zřetelně viditelný trend, kdy zavlažování fervejí se stává standardm i pro projekty s omezeným rozpočtem. Příčinou je jednak klimatická situace posledních let s poměrně horkými a suchými letními obdobími a také zvyšující se úroveň kvality stávajících hřišť, které jsou ve velké většině zavlažováním fervejí vybaveny, nabízejí hráčům vyšší kvalitu hry a nasazují tak laťku pro nové projekty. Z investičního hlediska bude hrát rozhodnutí, zda ferveje zavlažovat či ne, jistě stěžejí roli. Současně zavlažování fervejí klade i výrazně vyšší nároky na zdroj vody, výkon čerpací stanice, profily hlavních trubních rozvodů i na kapacitu ovládacího systému. S tím jsou spojeny i provozní náklady, ať už jde o náklady na pořízení závlahové vody nebo o množství spotřebované el. energie. Níže jsou popsány dvě základní koncepce moderní závlažovacího systému na fervejích:

JEDNOŘADOVÝ – vede se přibližně středem ferveje. Postřikovače mají dostřik většinou kolem 28 – 30 m při optimálním pracovním tlaku postřikovačů 5,5 – 6,0 Bar. Postřikovače mají v 99% vestavěný elektromagnetický ventil s regulátorem tlaku, který zajišťuje identické výkonové parametry i na fervejích s výrazným výškovým převýšením a to na celé ploše hřiště. Srážkový výška jednořadového systému je relativně nízká pohybuje se kolem 8 mm/hod. Tento systém je investičně méně náročný než dvou a víceřadý, s ohledem na relativně velké přestřiky mimo plochu ferveje do rafů je však náročnější na provozní náklady.

DVOUŘADOVÝ – dvě řady postřikovačů vedených přibližně rovnoběžně s osou ferveje. Postřikovače mají dostřik kolem 22 m. Také u této koncepce jsou postřikovače většinou vybaveny elektromagnetickým ventilem s regulátorem tlaku, který zajišťuje identické výkonové parametry i na fervejích s výrazným výškovým převýšením a to na celé ploše hřiště. Optimální pracovní tlak je shodný s greenovými postřikovači a to 4,5 – 5,0 Bar a proto může být takováto koncepce provozně méně náročná. Srážková výška je výrazně vyšší, pohybuje se kolem 18 mm/hod. Navíc dvouřadá koncepce výrazně lépe pokrývá vlastní plochu ferveje, což vede k dalšímu snižování spotřeby vody a provozních nákladů. Jednoznačnou a jedinou nevýhodou jsou vyšší investiční náklady.Oba tyto systémy jsou v dopadových zónách a vstupech na fervej lokálně rozšiřitelné na více řad.Také u ferveje doporučujeme o doplnění zavlažovacího systému o hadicové přípojky pro doplňkové zavlažování a zazimování systému.

Spotřeba vody

Pro posouzení technické proveditelnosti celého projektu výstavby golfového hřiště je nutno hned v úvodu přípravných projektových prací posoudit, zda je v dané lokalitě kapacitně a kvalitativně dostatečný zdroj vody. Na základě navrženého závlahového systému, kde je již jasné jaká bude konfigurace a rozsah systému, se spočítá spotřeba vody:

Spotřeba vody na m2 (Údaje se mohou lišit dle lokality.):

  • Greeny a cvičné green 35 – 50 mm/týden
  • Odpaliště a odpaliště driving range 25-28 mm/týden
  • Ferveje popř. plocha driving range 15-18 mm/týden

Pro základní orientaci uvádíme, že např. pro 18ti jamkové hřiště, kde jsou zavlažovány greeny, odpaliště a ferveje jednořádovým systémem, je třeba počítat s těmito hodnotami týdenní spotřeby vody:

  • Greeny cca 400 m3/týden
  • Odpaliště cca 250 m3/týden
  • Ferveje cca 1500 m3/týden
  • Celkem 2150 m3/týden

Z těchto výpočtů pak snodno zjistíme potřebný zdroj vody. Minimální průměrný hodinový přítok vody do zdroje – cca 13 m3/hod. nebo 3,5 l/s, což je jistě nemalé číslo a těmto nárokům nemusí ovšem každá lokalita vyhovět.

Na druou stranu výše uvedená kalkulace se používá pro extrémní letní týdny s minimem srážek a vysokými teplotami, po větší část roku budou závlahové dávky výrazně nižší. Pro udržení kvality hřiště a minimalizace poškození travnatých ploch je však nutné zavlažovací systém navrhovat pravě na tyto extrémní podmínky.

Jak zavlažovat

Na golfovém hřišti zavlažujeme denně především v nočních hodinách v době od 18:00/20:00 hod do 6:00/7:00 hod. To znamená, že závlaha se musí vejít do časového intervalu 8 až 10 hodin (vyjímečně 12 hod v nejvyšší sezoně). Je proto vždy nezbytné navrhnout celý systém (velikosti sekcí, vodní zdroj) kapacitně tak, aby se plocha stačila během tohoto času zalít. Nezbytností je tedy vytvoření bilance vody, která posuzuje kapacitu a kvalitu vodního zdroje a udává maximální denní a hodinovou potřebu vody pro závlahu celého hřiště. Potřebné množství vody pro AZS golfového hřiště vychází z potřeb jednotlivých zavlažovaných ploch – viz. výše.

9 – ti jamkové hřiště (denní odhad minimální potřeby vody):

  • Jamkoviště:                  9 x 400 m2 x 5 až 7 mm = 18 – 25 m3/den
  • Odpaliště:                     9 x 300 m2 x 3 až 5 mm = 8 – 14 m3/den
  • Dráhy:                         9 x 7000 m2 x 2 až 3 mm = 126 – 189 m3/den

Celkem:            152 – 228 m3/den – tj. min 15 – 30 m3/hod

Tyto hodnoty jsou pouze orientační, často může být skutečná denní spotřeba výrazně vyšší.

Zdroj vody

Z výše uvedených kalkulací je zřejmé, že jen málo lokalit disponuje tak kapacitním zdrojem vody, že je možno odebírat závlahovou vodu přímo do zavlažovacího systému. Lze si to představit pouze v případě, že v bezprostřední blízkosti je poměrně vydatná vodoteč – řeka nebo stávající nádrž (rybník) s dostatečně kapacitním přítokem. Vždy je třeba využívání konzultovat se správcem vodoteče množství odebírané vody s ohledem na zachování minimálního průtoku, který zajišťuje bezproblémový biologický režim.

Ve většině případů je nutné na ploše hřiště vybudovat vhodně zakomponovanou otevřenou umělou nádrž, která bude vyrovnávat rozdíly mezi přítokem a odběrem. Z estetických důvodů počítejte s relativně malým kolísáním hladiny, aby nedocházelo k masivnímu odhalování nevzhledných břehů nádrže. Nádrž by také neměla být příliš mělká, aby se v letních měsících příliž neprohřívala a nepodporovala tak tvorbu sinic a jiných řas, které jsou schopny během relativně krátké doby zcela zanést filtr v čerpací stanici. Následné odstraňování řas z nádrže je zdlouhavé, nákladné a ne vždy úspěšné.

Požadavky na vodní zdroj

Téma vodního zdroje je nejen u větších ploch, jakým jsou golfová hřiště, to nejdůležitější, co je potřeba ještě v počátku přípravy před navrhováním AZS řešit. Je nutné si uvědomit, že už se nejedná o několik kubíků vody denně, ale o několik stovek kubíků. Současně také platí, že už nám většinou nestačí ani 5 – 8 barů hydrodynamického tlaku na zdroji vody, ale většinou potřebujeme 8 – 10 barů.

/clanky/golf/Golf_17

Je nutné se vždy zamyslet nad tím, zda jsme schopni zajistit v dané lokalitě dostatečný zdroj vody pro závlahu golfového hřiště, který bude vyhovovat potřebám AZS. K tomu slouží orientační výpočet potřeby vody – bilance vody, která by měla být součástí prvotní plánovací fáze výstavby golfového hřiště.

Zdroje vody pro AZS golfových hřišť:

Při volbě zdroje vody pro AZS golfového hřiště, kdy víme, že denně spotřebujeme několik stovek kubíků vody, nám odpadají zdroje vody jako například vodovodní řad či vrtaná studna, které kapacitně nemohou splnit naše požadavky. Je jasné, že bude nutná velká akumulace vody. Proto se nejčastěji jako zdroj vody využívají vodní nádrže, ať už přírodní nebo uměle vybudované, které jsou poté součástí areálu golfového hřiště.

Tyto vodní nádrže mohou být dotované z blízké vodoteče (potoka, řeky) nebo uměle dopouštěné vodou ze studní či vrtů nebo může docházet k jejich kombinaci. Vzhledem k tomu, že se většinou jedná o otevřené nádrže (jezera, rybníky), které jsou zakomponované v golfovém hřišti, není z estetického hlediska žádoucí velké kolísání hladiny, které by masivně odhalovalo břehy nádrže. Nádrž by také neměla být příliš mělká, aby se v letních měsících příliš nepřehřívala a nepodporovala tak tvorbu sinic a jiných řas, které jsou schopny během krátké doby zcela zanést filtry filtrační stanice.

V nádrži je většinou umístěn břehový jímací objekt s předfiltrací v podobě štěrkového obsypu. Odtud je voda vedena sáním do přilehlé čerpací stanice, kde je filtrována a čerpána dále do AZS.

Čerpací stanice

Nedílnou a důležitou součástí AZS golfových hřišť je čerpací stanice. Jedná se o podstatnou položku v celkové investici do AZS. Čerpací stanice dodává závlahovou vodu s dostatečným průtokem a tlakem do trubních rozvodů a celého AZS. Potřebná kapacita čerpací stanice vychází z bilance vody. Výkon (tlakový) čerpací stanice vychází z tlakové potřeby jednotlivých závlahových komponentů, převýšení hřiště a tlakových ztrát v trubním vedení. Dá se říci, že minimální výkon čerpací stanice se bude pohybovat kolem 30 m3/hod (pro 9-ti jamkové hřiště se závlahou jamkovišť a odpališť) až po 80 – 120 m3/hod (pro 18-ti jamkové hřiště s kompletní závlahou včetně golfových drah).

Tlakové parametry stanice se pak v našich podmínkách pohybují většinou mezi 9 a 10 bary. Vyjímkou nejsou ale ani čerpací stanice s výkonem 10 – 12 barů.

Moderní čerpací stanice jsou nejčastěji dodávány jako kompaktní vícečerpadlové stanice s elektronickým řízením otáček čerpadel. Přehledný displej na řídící jednotce zobrazuje aktuální čerpané množství a výstupní tlak z čerpací stanice.

Čerpací stanice

Součástí návrhu zavlažovacího systému musí být samozřejmě čerpací stanice, která do trubního rozvodu dodává závlahovou vodu s dostatečným průtokem a tlakem. Stanovení kapacity a tlaku je třeba vypočítat podle rozsahu, koncepce a výškových poměrů na hřišti. Je třeba zahrnout také ztráty v trubním rozvodu. Dá se říci, že minimální výkon čerpací stanice se bude pohybovat kolem 25 -30m3/h (pro 9ti jamkové hřiště se závlahou greenů a odpališť) až po čerpací stanice s výkonem kolem 80 – 120m3/hod u 18ti jamkového hřiště se zavlažovanými fervejemi.

Tlakové parametry stanice se pak v našich podmínkách pohybují většinou nad 9 atm. Je třeba podotknout, že výkon stanice musí být takový, aby bezpečně stihla ukončení závlahového cyklu v časných ranních hodinách a bylo možno provádět každodenní údržbu hřiště (sekání greenů, vrtání jamek apod. ) ještě před příchodem hráčů.Závlaha by měla začínat přibližně v 22:00 – 23:00 hodin a měla by být ukončena nejpozději do 6:00 ráno. Moderní čerpací stanice jsou dodávány jako kompaktní vícečerpadlové stanice s elektronickým řízením otáček čerpadel. Jsou vždy doplněny zpětnými klapkami, ochranami proti vodním rázům, velmi často i průtokoměry. Současné čerpací stanice jsou poměrně tiché, nezabírají mnoho místa a snadno se vejdou do relativně malého prostoru.

Každá čerpací stanice musí být na VÝTLAČNÉM potrubí osazena dostatečně dimezovaným filtrem, který chrání systém před vnikáním mechanických nečistot. Filtr by měl být vybaven filtrační vložkou s velikostí ok cca 0,20mm (200 mikronů). Je dobré provést přípravné opatření pro případné doplnění automatického vyplachování.

Ovládací systém

Ve většině případů půjde o tzv. dekodérové ovládání, které se skládá z centrálního řídícího počítače (většinou PC se speciálním softwarem), ovládacího 24V kabelového vedení, které vedeme souběžně se závlahovým potrubím a z tzv. dekodérů, které identifikují a ovládají vlastní elektroventily nebo postřikovače s vestavěnými elektroventily. Výhodou dekodérových systémů je mimo jiné i velmi snadná rozšiřitelnost systému.

Nejmodernější systémy pracují s grafickým mapovým prostředím a jsou uživatelsky velmi příjemné. Grafické prostředí umožňuje velmi rychlou tvorbu závlahových programů, manuální spouštění programů a sekcí z mapy hřiště. Systémy většinou umožňují ovládání všech funkcí rovněž z tabulkových sestav.

Důležitou a využívanou funkcí je diagnostika systému, která umožňuje průběžně kontrolovat stav systému a ovládacích prvků a případným problémům tak předcházet. Pokud již porucha nastane, pak diagnostika výrazně urychluje identifikaci a lokalizaci závady.

Je vhodné ovládací systém vždy doplnit přenosnou klávesnicí pro ovládání systému z plochy hřiště. Klávesnice se připojuje do konektorových přípojek, které jsou strategicky rozmístěny po ploše hřiště tak, aby byla garantována vizuální kontrola manuálně spouštěných sekcí.

Vřele doporučujeme systém doplnit minimálně jedním aktivním vodoměrem (spotřebu a průtok lze pak monitorovat ze zavlažovacího software), výhodná funkce je spojení vodoměru a uzavírací armatury, která se uzavře pokud průtok přesáhne nastavenou hodnotu a je podezření na porušené potrubí.
Ovládací systém vždy umožňuje připojení různých meteo čidel, standardem je čidlo srážek.

Provozování systému a údržba

Se základním provozním nastavením a prvotním vytvořením závlahových programů Vám zcela jistě v počátku poradí závlahový specialista instalační firmy nebo obchodního zastoupení výrobce závlahových komponentů. Další zpřesňování a dolaďování systému je pak založeno na podrobné znalosti Vašeho hřiště, specifických podmínkách jednotlivých ploch a oblastí a zejména pravidelnou – nejlépe denní – kontrolou hřiště a sledováním oblastí, které potřebují více nebo méně vody. Pro úvod snad postačí pravidlo, které říká, že méně je většinou více. Většina nových uživatelů totiž dodává na hřiště výrazně vyšší závlahové dávky, než je nezbytně zapotřebí. To vede k nadměrné spotřebě vody, dochází k rychlejšímu vyplavování hnojiv a zvyšuje se riziko houbových chorob. Obecně to samozřejmě znamená vyšší provozní náklady. Takže zavlažujte s rozmyslem, lépe je pomalu přidávat a závlahové dávky denně upravovat podle okamžitých klimatických podmínek. Zohledňujte zastíněná, resp. plně osluněná místa, berte ohled na sklon terénů, aby nedocházelo k povrchovému odtoku a potencionálním problémům s erozí.

Rovněž je dobré vědět, že zavlažovací systém se nevyužívá pouze pro dodávání závlahových dávek, ale i k tzv. klimatizační závlaze (většinou greenů) v horkém letním období, kde jde pouze o ochlazení povrchu greenu a vytvoření místního mikroklimatu (tzv. syringe). Rovněž lze zavlažovací systém využít k rannímu spláchnutí rosy z povrchu greenu a předejít tak spálení povrchu greenu silným ranním sluncem.

Údržba

Pokud je zavlažovací systém navržen a nainstalován kvalifikovanými a zkušenými firmami, není potřeba žádné speciální údržby.Údržba by měla pracovat pokud možno preventivně. Zejména se soustřeďte na pravidelnou vizuální kontrolu funkce všech elektroventilů – prověřte, že se zcela zavírají a nepodtékají, případné problémy ihned odstraňujte. Pravidelně kontrolujte stav síta filtru v čerpací stanici . Rovněž je dobré čas od času zkontrolovat, zda postřikovače nezarůstají trávou, což vede někdy k podtékání vody kolem výsuvníku. Pozornost věnujte i tomu, zda tryska postřikovače není ucpána nečistotou nebo drobným kamínkem – takový postřikovač samozřejmě nemůže zajistit kvalitní distribuci vody a je nutno ho neprodleně vyčistit.

Zazimování AZS

Po skončení sezóny je nezbytné celý systém odvodnit. Toto pravidlo se pro golfová hřiště nemění. Délka a kapacita trubních rozvodů je na golfovém hřišti tak velká, že vypouštěný objem vody není možné vypustit jedním ventilem tak, jako u menších systémů. Vzhledem k výškové členitosti hřiště je součástí trubního vedení několik vypouštěcích míst, která jsou vyústěna buď přímo do recipientu nebo do vsakovací šachtice. Po vypuštění vody z hlavního řadu a jeho případném proplachu (opětovném napuštění a vypuštění) se připojí silný kompresor a hlavní řad se naplní stlačeným vzduchem. Poté se profukují jednotlivé sekce a postřikovače včetně rychlospojných ventilů.

Tím se velmi efektivně odstraní voda ze všech míst systému, včetně elektromagnetických ventilů či postřikovačů se zpětnými ventily.

Pro golfová hřiště stejně jako pro parky a větší veřejné plochy je potřeba na zazimování kompresor s okamžitým výkonem objemu vzduchu 120 až 250 m3/hod a maximálním pracovním tlakem do 8 – 12 barů. Potřebná hodnota provozního tlaku pro profouknutí je nižší, a to 4 – 6 barů.

Nejběžněji používanými jsou olejové jednopístové nebo dvoupístové kompresory, které disponují dostatečně vysokým výkonem (dvoupístové provedení, větší vzdušník) a není nutné uzavírat ventil a čekat na dotlakování kompresoru. Zazimování díky dostatečnému výkonu probíhá kontinuálně a stačí pouze střídat jednotlivé sekce. Pro zvýšení kapacity vzduchu se tlakuje právě hlavní rozvod. Dejte však pozor na způsob následného vyfukování vzduchu do sekcí, aby nevznikaly tlakové rázy.

Kompresor se připojuje nejlépe přes vodovodní zásuvku. Hlavní rozvod se tlakuje maximálně na hodnotu tlaku pro samotné profouknutí (4 – 6 Barů).

Při zazimování se kontrolují také uzávěry vody, filtry a jejich vložky, čerpací stanice a ostatní armatury. Voda v čerpací stanici a tlakové nádobě by nikdy neměla zmrznout.

Jarní spouštění AZS

Vzhledem k velikosti automatického závlahového systému golfového hřiště, množství komponentů a kapacitě trubního vedení je jeho údržba velmi specifická. Věnovat péči prvnímu jarnímu spuštění je naprosto nezbytné.

Přestože byl systém před zimou pečlivě vypuštěný a profouknutý, na vnitřní stěně trubek zůstává jemný šlem. Tato vrstvička biologických usazenin přes zimu vyschne, popraská a v trubním systému zůstanou drobné usazeniny. Čím větší je délka a dimenze trubek, tím více zůstává usazenin v trubním systému. Mechanické částečky mohou při jarním spuštění způsobit zanesení trysek, elektromagnetických ventilů atd. a tím způsobit nesprávnou funkci závlahového systému.

Před prvním jarním spuštěním se tedy provádí zavodnění a proplach hlavního trubního řadu například přes systém rychlospojných ventilů či přes výpustní místa k tomuto účelu určená a na hřišti umístěná.

Důležité je také věnovat na jaře pozornost čerpací a filtrační stanici. Pro golfová hřiště stejně jako pro další větší závlahové systémy toto platí dvojnásob. Před začátkem závlahové sezóny musíme zkontrolovat tlak vzduchu v tlakové nádobě a překontrolovat správnou funkci tlakového spínače a tím i celé čerpací stanice. Tímto předejdeme problémům při spuštění čerpací stanice. Nezbytná je také kontrola čistoty filtrů a sacího koše.

Samozřejmostí je testovací spuštění jednotlivých sekcí a kontrola naprogramování ovládací jednotky, kontrola funkce elektromagnetických ventilů, dekodérů, nastavení trysek postřikovačů a jejich výsečí atd.

RSS
Follow by Email